01.07.2015
Monika Špičková má ráda psy, smysl pro humor, ale také pro jiné podstatné věci – například pro to, že bychom si neměli nechat vnucovat nekvalitní věci jen proto, že jsou ze zahraničí, ale mnohem více podporovat domácí výrobce. Vidí smysl v tom, udržovat tradiční výrobu v malých, větších i největších firmách, a v českých rukou. A také rozvíjet a podporovat nové firmy, které vytvářejí kvalitu z domácích zdrojů. A to už od roku 1994, kdy naprostá většina z nás ještě bažila „po dovozu“, ale Monika Špičková se už tehdy stala spoluzakladatelkou nadačního fondu Český výrobek.
Víte, co dalo Česko světu? To je otázka, na kterou vám odpoví hned první stránka webu nadačního fondu Český výrobek. V upoutávce běží řádky o významných českých vynálezcích a objevitelích, kterými se připomínají největší úspěchy českých mozků, které dnes využívá celý svět… Antivirové preparáty akademika Holého, lodní šroub Josefa Ressla, nanovlákna z Technické univerzity v Liberci… ale i Čapkovo slovo „robot“ a řada dalších. Proč na tuto řadu nenavázat – a třeba i jen kvalitním výrobkem, který vznikl ve firmě s českými majiteli, českýma rukama. Že je nutné tyto výrobce nějak podpořit, dát jim možnost se společně prezentovat pod jednou značkou, která jim pomůže na sebe upozornit… Nadační fond Český výrobek dnes sdružuje 237 aktivních členů, 16 nových je na cestě.
V jaké oblasti jsi pracovala na počátku 90. let, než jsi založila nadační fond?
Pracovala jsem v technickém odboru ve státním podniku. Po jeho zrušení jsem se rozhodla žít a podnikat na vlastní pěst, což jsem dělala až do důchodu. Jako „zábavu“ jsem stále měla Nadační fond českého výrobku. Na penzi jsem se přestěhovala z Prahy, nejen kvůli sobě, ale hlavně to bylo dobré pro moje psí holky. Ale do Prahy dojíždím stále, sídlo nadačního fondu máme v Praze 5.
Kdo nebo co ti vnuklo tu myšlenku, že bude dobré české výrobky a výrobce podporovat, když všichni radostně kupovali zahraniční zboží, jezdili do ciziny a přiváželi si s obdivem kde co..
Ten nápad na založení Nadace Český výrobek pro podporu českých výrobců měl vlastně můj otec, Viktor Mráz, protože ho rozčilovalo, jak se tu prodávají české podniky do zahraničních rukou.
Jaký byl rozjezd nadačního fondu, bylo těžké získat první členy? A na jaké bázi nadační fond funguje, četla jsem, že příspěvky do fondu jsou dobrovolné, práce představenstva v něm také…
První členy jsme oslovovali sami. Moc peněz nebylo, členové platili jen dobrovolné příspěvky, což bylo třeba už od 100 Kč za rok. S tím mnoho neuděláte. My tři, předseda, generální sekretář a já jednatel, jsme pracovali jako dobrovolní pracovníci. Ale přežili jsme dodnes. Ted´ na základě zákona o nadačních fondech jsme se transformovali na Nadační fond Český výrobek a podle tohoto zákona máme konkrétní výši příspěvku 5.000 Kč za rok.
České výrobky, které jsou z produkce firem sdružených ve vašem fondu, poznáme v obchodech podle hezkého označení červeným lvíčkem. Zabral hned v první době i na zákazníky?
Lvíčka jsme si navrhovali sami, až po kontrole na Patentovém úřadě, protože náš návrh musel být odlišný od registrovaných lvíčků. Byla jsem tam dva dny, než jsem to vše prohlédla. Náš znak se líbil od začátku, byl výstižný, hlavně ten zvednutý palec, že jsme prostě jedničky.
Se lvíčkem se opravdu můžeme setkávat čím dál tím častěji, vidím ho už i v potravinářských řetězcích, zatímco dříve se zboží výrobců sdružených ve vašem fondu dalo sehnat spíš jen v různých menších nebo specializovaných prodejnách. Vypadá to, že vašemu záměru nahrává i současný obrat v zájmu spotřebitelů k produkci domácích farmářů a menších výrobců. Bude se to ještě zvyšovat?
Doufáme, že ano, náš lvíček, tedy znak Českého výrobku, se už propaguje sám tím, že se lidé za roky přesvědčili o kvalitách výrobků takto označených. A nejde zdaleka jen o potraviny. Logo Českého výrobku najdeme i na textilních, drogistických a nejrůznějších průmyslových výrobcích, také je nosí třeba výrobky sklářské dílny či krásně barevné, typické chodské keramiky. Čeští zákazníci začali české výrobky aktivně vyhledávat a nakonec se český původ výrobku stal konkurenční výhodou.
Jaká jsou vlastně kritéria pro udělení loga Český výrobek?
Jsou stále stejná, naši členovou mohou být pouze ryze české firmy s českým kapitálem. Pro nás je nejdůležitější, aby občané v této zemi měli práci a aby výnosy z daní zůstávaly v České republice. Ale objevilo se už i několik pokusů o zneužití a parazitování na této ochranné známce. Ve spolupráci s policií a soudy jsme řešili několik takových případů. Se svými žalobami jsme u českých soudů vždy uspěli.
Myslím, že došlo dokonce i k pokusu o „nepřátelské převzetí“ značky, sama jsem byla na jedné akci, kde se pod názvem Český výrobek k mému překvapení představoval někdo úplně jiný …
Ano, v roce 2009 se pokusila identickou ochrannou známku u Úřadu průmyslového vlastnictví zaregistrovat společnost Český výrobek s.r.o. V následujícím sporu jsme v plném rozsahu uspěli a Úřad průmyslového vlastnictví přihlášku této společnosti zamítl. Soud potvrdil naše oprávněné nároky.
To věřím, že po takových nepříjemnostech se ráda věnuješ rodině a pejskům…
Pejsci a jejich chovatelství , psi jako užiteční společníci člověka, kteří umí i pomáhat, nebo jen dělají radost, ale mohou být i zdrojem výdělku, to je také trochu český unikát, mám dojem. Snad nikde na světě jsem jich neviděla v domácnostech a za ploty rodinných domků tolik jako u nás v Česku. To mne inspirovalo k napsání knížky Šlechtici a bastardi (ale pod pseudonymem). A abych se náhodou nenudila, tak potom vznikla ještě jedna knížka, kterou jsem nazvala Ať žije apríl, což je zase o mojí ztřeštěné rodině, kde píši i o svém tátovi, předsedovi NFČV. Píši hlavně pro radost, a aby se čtenáři také uvolnili a zasmáli.
Martina Fialková
